Dvojitá porce Vánoc

Je pětadvacátého prosince a slunce už je na dobré cestě k prodlužujícím se dnům, i když to zatím ještě není znát. Poslední dobou nebylo moc o čem psát, tak jsem o ničem nepsal – v těch krátkých dnech a nic moc počasí jsme už neměli náladu dělat zajímavé věci. Teď před koncem roku jsme ale měli dovolenou, navštívili jsme rodnou zemi a ještě se vrátili na Vánoce v řádném termínu do Newcastlu.

Budiž světlo

Železniční muzeum v Yorku (podruhé)

O víkendu nás navštívil kamarád z Čech, který byl v Británii částečně na pracovní cestě a částečně na dovolené. Jelikož je vláčkař, měl v plánu podívat se do železničního muzea v Yorku. Já už jsem tam předtím byl (viz článek z května), ale tak velké a zajímavé muzeum člověka zabaví déle než na jedno dopoledne, tak jsem do Yorku jel znova.

Lokomotiva jednotky HST (High Speed Train) fotografovaná z šotobalkónu železničního muzea

Lógr a kemry

Nadpis tohoto článku se může jevit poněkud zavádějícím, jelikož nebude řeč o plití do kávové sedliny. Hodlám zfušovat komentář jazykovědný. Pakliže nevnímáme jazyk jen jako sbírku slov náhodně přiřazených objektům k praktickému účelu komunikace, můžeme se zajímat o to, proč se to či ono jmenuje právě tak a co to slovo v základu vlastně znamená. Mám pocit, že k takovýmhle otázkám docela svádí hlavně názvy zeměpisné.

Z učebnice velštiny z roku 1909

Metro v Newcastlu

Veřejnou dopravu v Newcastlu a okolní aglomeraci Tyne and Wear zajišťuje kromě autobusů i metro, které je jedním ze čtyř takových systémů městské kolejové dopravy ve Velké Británii – další jsou Londýn, Docklands a Glasgow. I přes drobné nedostatky týkající se (ne)spolehlivosti informačních systémů, padání stromů na koleje nebo výluk z důvod oprav trolejového vedení se jedná o velice užitečnou dopravní síť.

Mapka metra Tyne and Wear

Víkend v Lake District (2. část)

Když jsme v neděli ráno vyhlédli z okna v penzionu na malé parkoviště a velkou louku s krávami, viděli jsme, že v noci tudy asi prošel přízemní mrazík. My jsme se radši prošli klikatou chodbou do jídelny na další anglickou snídani nebo ovesnou kaši (jak kdo), pak jsme si sbalili svých pět švestek a odjeli k jezeru Ullswater k jednomu z míst, které jsou velkým turistickým lákadlem.

Pohled na Ullswater a okolní kopce z Gowbarrow, kousek nad potokem Aira Beck

Víkend v Lake District (1. část)

Když chce člověk z Newcastlu vyrazit do nějaké větší přírodní oblasti obsahující kopce, tak to má nejblíž na severozápad do Northumberland National Park anebo na jihozápad do Severních Penin. Ovšem taky to není ještě tak úplně daleko do Lake District aneb Jezerní oblasti, která leží dále na jihozápad na opačné straně britského ostrova. Od začátku jsme věděli, že to tam je, ale konečně jsme tam nakoukli před týdnem.

Mayburgh Henge u Penrithu

Všechny cesty vedou k zimě

Květy vadnou, na stromech žloutne listí a červenají hložinky. Teploty už nedosahují k letním dvaadvaceti stupňům, ráno u snídaně je ještě brzy na východ slunce a školní budovy jsou zaplaveny studenty. Teď už je severoanglický podzim v plném proudu, ale posledním víkendem v září, o němž teď se zpožděním píšu, teprve začínal. Tu sobotu jsme vyjeli na výlet do Allendale v Severních Peninách. Ale hezky popořádku...

Ilustrační foto

Blanchland

Z předcházejícího vyprávění je zřejmé, že kopce s vřesem měly úspěch, tak jsme se v neděli potom vydali do podobné krajiny, tentokrát jsme však jeli na jihovýchod. Na sever bychom se ten den těžko dostávali, neboť hlavní silnice byly uzavřené kvůli velkým běžeckým závodům. Tak jsme dojeli do přírodní oblasti Severní Penniny (North Pennines), do vesnice s téměř francouzským jménem Blanchland.

Bellingham: vřesoviště, mechoviště a vodopády

Na druhý týden v září jsme měli naplánovanou návštěvu kamarádky z Čech. Předem psala, co by tady v Anglii chtěla vidět. Nepamatuju si, co všechno bylo na seznamu, ale určitě tam byly kopce porostlé vřesem. I otevřel jsem si Gůglmapu a našel pár míst, která jsou blízko a která z leteckého pohledu vypadala jako vřesoviště. První z těchto míst bylo kolem vesnice Bellingham na jihovýchodním okraji národního parku Northumberland.

Rozhled z větrné hůrky jménem Callerhues Crag

Nové bydlení (podruhé)

Začalo září, dny se krátí a rána se ochlazují – nejvyšší čas najít si teplý brloh. Půlroční pobyt v severní Anglii nám nestačil k tomu, aby se z nás stali otužilí Angličané a aby se nám zalíbilo v nepříliš útulném bytě. Takže když uplynula pevná doba stanovená v nájemní smlouvě, našli jsme si lepší bydlení.

Dům na adrese Sanderson Villas

Jak se jezdí vlevo

Jak je známo, Velká Británie patří k těm zemím, kde se stále dodržuje zvyk užívat silnice takovým způsobem, aby pravoruký účastník provozu mohl snáze na protijedoucího máchat mečem. Jinými slovy, jezdí se tu vlevo. Pro Evropana z kontinentu to znamená zvyknout si například na jiné zatáčení, jízdu po kruhovém objezdu a řízení automobilu.

Centrum Newcastlu je dopravní uzel, a to dost zamotaný

Cheviot Hills

Ještě naposled se vrátím k naší dovolené na konci července, kdy jsme strávili pár dní v nejsevernějším kraji Anglie. Poslední den, kdy jsme zůstávali v městečku Wooler, jsme vyjeli do údolí Harthope Valley, a z něj jsme vylezli na jeden z hlavních hřebenů Cheviotských kopců. Místní bůh větru byl ale proti, a tak nás sfoukl zase dolů.

Tudy se jde nahoru

College Valley

Ták. Je načase doplnit zápisky z červencové dovolené v Northumberlandu. Na další dva dny jsme měli v plánu pěší turistiku v kopcích Cheviot Hills, jež nesou jméno podle nejvyššího vrcholu s nadmořskou výškou 815 m. Zamýšlel jsem nejdřív vyjít právě na něj, ale zalekl jsem se výstrahy meteorologů před odpoledními bouřkami, a tak místo výstupu na nejvyšší holý hřeben v celém kraji jsme šli radši do údolí College Valley.

Dopolední pohled od Hethpoolu údolím College Valley

Lindisfarne a Bamburgh

Další den jsme vyrazili k východnímu pobřeží Anglie, kde se nachází další významná místa britské historie. Lindisfarne je ostrov, na kterém stával jeden z klášterů, v nichž evropská kultura a vzdělanost přečkala barbarské období raného středověku. Bamburgh, dříve Bebbanburgh, se pyšní mohutným hradem, na jehož místě bývala významná pevnost už v dobách předcházejících anglosaskému osídlení.

Bouda z převráceného lodního trupu na ostrově Lindisfarne

Alnwick

Minulý týden jsme strávili cestováním po severoanglickém kraji Northumberland. Z Čech za námi přiletěli moji rodiče, pronajali jsme si automobil a za ten týden jsme navštívili různé historické pamětihodnosti a krásná místa v přírodě. První větší cesta vedla na hrad Alnwick, kterýžto se nachází šikovně na cestě z Newcastlu do Wooleru, kde jsme měli zajištěné ubytování. První část mého vyprávění tedy nese nadpis Alnwick.

Hrad Alnwick

Cestování prstem po gůglmapě

Je léto, čas dovolených, a tak by se skoro očekávalo, že budu připisovat další poznámky z výletů. Přitom ale spíš sedím doma a víc toho nacestuju prstem (nebo ukazatelem myši) po mapě. Ale však tenhle týden to napravíme. Zatím sepíšu aspoň svoje zkušenosti s plánováním cest po Británii – na internetu se dají najít různé mapy, ale každá je užitečná na něco jiného.

České a severoanglické léto

Máme tu červenec, což v Čechách i v Británii je čas prázdnin a dovolených. My jsme si udělali první dovolenou na začátku měsíce, kdy jsme jeli na týden do Čech. Teď jsme zase zpátky v Newcastlu, plánujeme další cestování po Anglii, moje milá žena dostala práci na plný úvazek, snad jsme našli lepší byt a tak všeljak podobně.

Český letní večer

Severoanglické léto a další poznámky

Všeobecná představa anglického počasí zahrnuje oblačno, šedivo, déšť nebo mrholení, případně mlhu. Tato charakteristika však nesedí na všechny části Británie stejně – zrovna v Newcastlu třeba až tolik neprší a mlha není častým jevem. Zatímco v Čechách se v posledních dnech ochladilo, tady se udělalo docela teplo – přinejmenším na poměry severní Anglie.

Pláž Longsands v sobotu odpoledne

Hadriánův val

I když už to budou skoro dva týdny, ještě se vrátím k výletu na Hadriánův val, kde jsme byli 28. května. Naplánovali jsme si úsek, který z mapy vypadal jako zajímavý, přiměřeně dlouhý a pohodlně dosažitelný vlakem z Newcastlu, s výhodou toho, že se nemusíme vracet do místa, odkud jsme vyšli.

Mapka výletu podél Hadriánova valu; vyzeleněná část mapy vyznačuje území Northumberland National Park

Univerzální mechanismus

Jedním z výpočetních nástrojů, které ve své práci často používám, je Universal Mechanism – software pro simulační výpočty mechanických soustav. Jednoduše řečeno, takový nástroj použijete, když chcete zjistit, jak se bude nějaké mechanické zařízení (například vagón) chovat v daných podmínkách, čili jak se bude pohybovat, jaké síly budou působit na jednotlivé části a podobně. V tomto článku poreferuju o tom, jak Universal Mechanism funguje a jaké s ním mám zkušenosti. Pozor, článek obsahuje velké množství odborných pindů.

Uživatelské rozhraní programu při tvorbě mechanického modelu

Tanfield Railway

Z článků, které jsem v poslední době napsal, by čtenář mohl mít pocit, že se v Anglii jenom flákám a jezdím po výletech. Jako výmluvu musím uvést, že v práci se nenasbírá námět na zajímavý článek tak rychle, a i kdyby, tak ho radši pošlu do Vehicle System Dynamics. :) Ale ne, taky brzo napíšu něco z práce. Ale hezky popořádku. Tak teď to budou poznámky z muzejní železnice Tanfield Railway, která se chlubí, že je to nejstarší železnice na světě, má nejstarší výtopnu a nejstarší železniční most.

Ranní vlak přijíždí do stanice Andrews House. Stačilo by už jenom nafixlovat rozostřené pozadí a vypadalo by to úplně jak z modelového kolejiště.

Železniční muzeum v Yorku

Když jsme minulý týden jeli do Yorku, navštívili jsme i Národní železniční muzeum, které v tomto městě sídlí. Muzeum má výborné zázemí se spoustou pěkně renovovaných vozidel, není to daleko od nádraží a od historického centra města a vstup je zdarma, jak tomu často v britských muzeích bývá.

Lokomotiva na točně ve Velké hale Národního železničního muzea v Yorku

York

V sobotu, kdy se v Anglii mluvilo hlavně o královské svatbě, jsme se byli podívat v Yorku. O tomto starobylém městě jeden kolega z univerzity prohlásil, že se mu líbí mnohem víc než Newcastle, ale že je rád, že bydlí v Newcastlu, protože v Yorku by pořád vrážel do turistů.

Já vím, že tenhle obrázek není na titulní fotku vůbec reprezentativní, ale mně se líbí. Dva šklebouni na zídce v zahradě za katedrálou.

Alnmouth

Když jsme jeli minulý týden vlakem do Edinburghu, všimli jsme si, koukajíce z okna, pěkného místa na východním pobřeží Anglie. Asi 45 km na sever od Newcastlu se tu vlévá do moře řeka Aln, odkud tedy zdejší sídlo nese jméno Alnmouth. Minulou sobotu jsme se tam vypravili.

Mapka Alnmouthu a okolí

Dùn Èideann

Dovolil jsem si nadepsat tento článek gaelským jménem města, kde jsme strávili prodloužený víkend. Keltský jazyk byl v této zemi už skoro vyhuben, a v nížině zvlášť, ale cestující přijíždějící vlakem jsou vítáni nápisem anglickým i gaelským. Romantičtí básníci nazvali toto město Královnou Severu, zatímco realisté mu dali přezdívku Starej Smraďoch. V mapách jej najdete nejspíš jako Edinburgh, hlavní město Skotska.

Edinburský hrad, pod ním v zeleném dolíku vede železniční trať, kandelábry vpravo patří k hlavní ulici Princes Street

Stephensonovo železniční muzeum

Newcastle a okolní rozlezlé osídlení kolem ústí řeky Tyne (Tyneside) je spojeno s prvopočátky železniční dopravy a zvláště pak se jménem George Stephensona, nazývaného Otcem železnic. Jeho syn kupodivu nebyl železnice, nýbrž Robert Stephenson, další významný konstruktér a stavitel. Nedaleko místa, kde se Robert narodil, se nachází železniční muzeum pojmenované podle obou Stephensonů.

Lokomotiva řady 08 na muzejní železnici North Tyneside Steam Railway

Allen Banks

Minulý týden byl v Anglii nezvykle teplý, nejvyšší odpolední teploty šly přes dvacet stupňů, což jeden z mých kolegů komentoval slovy „british summer“. Na trávnících posedávali a povalovali se lidi, někteří si četli nebo se učili, jiní ve skupinkách klábosili a užívali si piknik, někdo se i opaloval. Jasné a teplé počasí vydrželo do soboty, kdy jsme vyrazili na výlet na venkov.

Ten širý proud jak přejít mám

Ten nadpis jsem ukradl z české verze staré skotské písně. Je však poněkud zavádějící, jelikož nemám v úmyslu zabývat se poezií, nýbrž prostě tím, jak se člověk dostane z jedné strany řeky Tyne na druhou. Řeka byla odedávna využívána pro lodní dopravu, což představovalo pro stavbu mostů jistá omezení.

Mosty přes řeku Tyne v Newcastlu

Papuchalčí přechod

Už dřív mě napadlo, že by se hodilo někde utrousit zmínku o některých britských řešeních přechodů pro chodce, leč neutrousil jsem. Tuhle jsem si četl Highway Code, tedy pravidla silničního provozu, a ejhle: It is safer to cross using a subway, a footbridge, an island, a zebra, pelican, toucan or puffin crossing [...] Oni tu mají druhy přechodů pojmenované podle zvířátek? Tak se podíváme na to, co to znamená.

Marsden Bay

Před týdnem vypadal víkend zase bídně, východní vítr se potřeboval ještě připomenout a přinést trochu sněhu. Pak už ale uznal, že se musí vrátit do Ruska, a tak se během týdne oteplilo a všude rozkvetlo ještě víc krokusů a narcisů. První jarní víkend byl v Newcastlu slunečný, a jelikož nás ještě neomrzely výlety k moři, prošli jsme si v sobotu zbylý kus pobřeží mezi Sunderlandem a South Shields, kde jsme předtím ještě nebyli. Podle mapy to vypadalo, že by bylo chyba zrovna tuto část vynechat – a bylo to zrovna tak.

 

Hydropouzdra v kývačkovém vedení dvojkolí

Při řešení jednoho z výzkumných projektů na univerzitě v Newcastlu jsem se poučil o současném trendu na britských železnicích, kde se do podvozků s kývačkovým vedením dvojkolí dosazují prvky s frekvenčně závislou tuhostí v podélném směru. Smyslem je snížit účinky vozidla na trať v obloucích, aniž by se zhoršila stabilita chodu v přímé koleji. Pozor, článek obsahuje velké množství odborných pindů.

Podvozek BT41 pod britským osobním vozem kategorie Mark 4

Jak počítat v librách

Tenhle článek bude tak trochu o matematice. Čech je zvyklý na české koruny, zná svoje příjmy a výdaje v Čechách a dokáže posoudit, jestli je něco drahé nebo levné, podle toho, kolik korun za to zaplatí. Pak přijede do Británie, kde zaplatí měsíční nájem pět set, za pivo dá třeba čtyři a za pytlík lékořicových bonbónů jednu. Je to hodně, nebo málo? Napíšu tu pár takových poznatků o tom, jak si zvykám hospodařit s librami.

Durham

Abychom pořád nejezdili jenom k moři, kde psi skotačí ve vlnách, tak jsme minulou neděli navštívili Durham. Durham je historické město s významnými památkami z doby normanského osidlování Británie. Jeho starobylé keltsko-germánské jméno je Dun Holm (či tak všeljak podobně), což značí hradiště na ostrově. Tím se myslí vyvýšenina, která je ze tří stran obtékána řekou Wear a která tím pádem byla vhodným místěm pro založení sídla.

Katedrála v Durhamu (vrchní patro věže se opravuje)

Nové bydlení

Minulý týden jsme se odstěhovali z bytu na univerzitních kolejích a přesídlili do normálního nájemního bytu ve čtvrti Heaton. V pondělí jsme podepsali smlouvu, dostali klíče a nakoupili věci, které tu ještě chyběly k přežití. Pak jsme ještě ladili věci jako ovládání kotle a zavedení internetu; ve čtvrtek ráno jsme se přestěhovali. V nadpisu píšu nové bydlení, ale asi je to nejstarší barák, ve kterém jsem kdy bydlel.

Řada domů na čtvrté avenue – naše jsou druhé dveře zleva

Hurá do práce a neflákat se

Šéf už je dávno zpátky ze svého trajdání po světě, práci s výpočetním softwarem jsem se naučil, vstupní údaje pro simulační výpočty jsme dostali minulý týden, takže je na čase, abych produkoval výsledky. Jó moment, ještě dojít do kuchyňky na druhém konci chodby a zalít si čaj horkou vodou ze stroje, co vypadá trochu jako průtokový ohřívač. To je dobrá věc, člověk nemusí čekat, než se uvaří voda, a nemusí kvůli menšímu hrníčku plnit konvici minimálně na předepsanou rysku.

Jak jsme sháněli byt

Jak jsem psal, při příjezdu do Newcastlu jsme se hned nastěhovali byt na kolejích Newcastle University. Bylo to asi tak jediné, co se dalo takhle na dálku zajistit. Ubytování jsme si zamluvili na jeden měsíc (což je nejkratší doba pro tento druh ubytování) s tím, že během toho měsíce si najdeme zařízený byt k pronájmu. Teď už to vypadá, že to dopadlo, i když nastěhovaní ještě nejsme.

Mapa Newcastlu s doplněnými body, viz text; podklad OpenStreetMap.org

Ústí řeky Tyne - jižní část

Jak jste si mohli všimnout v předcházejícím článku, doma není nic moc pěkného k vidění, a tak volné dny trávíme někde, kde něco pěkného k vidění je. V neděli jsme se vydali opět k ústí řeky Tyne, tentokrát na pravý břeh, tedy do oblasti na jih od ústí, která nese jméno South Shields.

Mapka oblasti na jih od ústí řeky Tyne

Ubytování v Castle Leazes

Od našeho příjezdu do Newcastlu minulý týden bydlíme v malém bytě v Castle Leazes Halls. Podle názvu by si člověk možná myslel, že to má něco společného s nějakým hradem, ale není tomu tak. Je to docela velký areál vysokoškolských kolejí, kde jsou ubytováni převážně studenti Newcastle University.

Castle Leazes Halls, Thornton Building

Ústí řeky Tyne

V sobotu jsme si udělali výlet na pobřeží k ústí řeky Tyne. Stejně jako když jsem byl v Newcastlu sám loni v říjnu, jsme se odvezli metrem do stanice Tynemouth a odtamtud jsme šli pěší procházkou k moři. Nemá smysl, abych podrobně popisoval, odkud kam jsme šli – spíše chci slovem i obrazem shrnout, jak je živo v lednu na pobřeží Severního moře.

Mapka pobřeží u Newcastlu na sever od ústí řeky Tyne

Hurá do práce

Když jsem tedy odjel do Anglie za prací, o čem jiném bych měl nyní psát, než o té práci. Jsem zaměstnán na univerzitě v Newcastlu (Newcastle University – nikoli University of Newcastle, ta je v Austrálii), v ústavu, který se jmenuje NewRail – Newcastle Centre for Railway Research. Ústav se zabývá železniční dopravou v rozsahu podobném, jako je tomu u naší dopravní fakulty – řeší tedy otázky managementu, logistiky i čisté techniky. Je tu kolem dvaceti zaměstnanců.

Stephenson’s Building, tam chodím do práce

Den na cestách

Datum sedmnáctého ledna v kalendáři znamenalo, že je čas doplnit chybějící pracovní výkazy, zazálohovat data, odevzdat v práci klíče a počítač a jít se studenty do pivovarské hospody. Všechny výše uvedené položky byly úspěšně splněny. Prodloužený víkend jsme strávili stěhováním a balením, a je-li už řeč o trávení, je třeba zmínit i vynikající bramborové knedlíky s uzeným masem od maminky, které byly důstojným rozloučením s českou kuchyní. Pak už zbývalo jen vydat se na cestu.

Pracovní pohovor

Dokud nemám nic aktuálního, co bych napsal, alespoň se vrátím ještě k minulému roku. V polovině září jsem obdržel z univerzity v Newcastlu pozvánku na pracovní pohovor. Bylo možné jej vykonat jako telekonferenci, ale vzhledem k tomu, že univerzita proplácí cestovní náklady a ubytování (na jednu noc), rozhodl jsem se udělat si výlet. Ještě mi poradili šikovný letecký spoj, který byl jak nejrychlejší, tak nejlevnější, a přizpůsobili čas jednání tak, abych se tam tímto spojem pohodlně dostal.

Za plotem možná tráva není vždycky zelenější, ale za Kanálem určitě jo.

Na úvod

Vážení přátelé, kamarádi, rodino, kolegové, studenti a další, vítejte v mém skladišti poznámek z práce a vůbec života ve Velké Británii. Nečekám, že byste se tu dočetli zprávy značné informační hodnoty ani zásadní moudrosti zkušeného cestovatele, neb se bude jednat o moji první větší zkušenost s pobytem v cizí zemi. Nicméně, pokud se mi podaří průběžně tyto zápisky rozmnožovat a nebudu je z nedostatku času či nadšení zanedbávat, budete si moci na těchto stránkách přečíst o radostech a starostech toho, kdo opouští svůj vyhřátý brloh ve městě perníku a semtexu a jede načerpat zkušenosti ve světě.

Výřez z mapy; podklad: OpenStreetMap.org